�vod | koncerty | alba | f�rum | kontakt
 
�vodni stranaBiografieAlbae-obchodF�rumKoncertyTiskKontakt
 
Koncerty
V souasn dob nejsou naplnovny dn slov koncerty. Koncerty AG Flek naleznete ZDE

>>>V�CE

Novinky na e-mail
Zadejte svou E-mailovou adresu:

Odkaz

Studio V - pohled do studia

Cestou do Zlna jsem si v aut poutl CD Kamelotu a Druh trvy, abych se naladil na nsledujc rozhovor. Pro prve je? Tyto skupiny toti natoily vtinu svch desek prv ve Studiu V. Protoe je poslouchm, znm zvuk studia velice dobe a musm ct, e se mi lb a podle m pat k tomu nejlepmu u ns. I proto jsem byl zvdav, na jakm zazen nahrvky vznikaj, i na setkn s lidmi, kte je maj na svdom.

Obrovskou komunistickou stavbu divadla v centru Zlna opravdu nelze pehldnout. Kdy jsem se pan ve vrtnici ptal, kde studio najdu, jej odpov byly lakonick: " Vyjete do tetho patra a pak bte podle kravlu" . Opravdu u od vtahu jsem slyel, co se ve studiu dje. Po nezbytn vodn prohldce studia jsem si sedl k rozhovoru s majitelem studia Ivem Viktorinem a zvukaem Petrem Vavkem. Dal zvuka, Klement Jochymek, se musel vnovat prci.

Kdy a jak studio vzniklo? V panelku v roce... " J jsem s tebou dlal prvn desku v osmdestm devtm...", vstoupil do hovoru Petr Vavk. A Ivo Viktorin pokraoval. J jsem toil v roce 1987 Du Vokovou a v 89 Slvka Janouka, a to ve v sdlitnm byt. Nahrvn m vdycky zajmalo, a tak jsem zanal asi jako kad s njakm Revoxem a Grundigem a pak s prvnm osmistopkem na zk psek. Ml jsem tehdy 3+1 - v jedn mstnosti jsme bydleli se enou a kokou, v obvku spali ve spaccch vichni muzikanti jako trampov a studio bylo v pokoji (akusticky upravenm). No, byla to sranda a trochu zkuenosti. Tady v tom barku jsme od roku 1991 a prvn deska, kter se tady dlala, bylo prvn CD Druh trvy.

Take jsi, jako muzikant skonil u zvukainy. J jsem muzikant pod. Je ale pravda, e jsem vdycky po zvukain pokukoval a zajmala m. V dob, kdy vznikalo panelkov studio jsem hrl v AG Fleku. Nahrvali jsme v Brn a Ostrav a zkuenosti ze sttnch studi byly len. Kdo to zail, v velice dobe, co km a tak se snad kad muzikant snail vybudovat si doma njak zzem, njak mal studio. Kdy jsme udlali doma prvn deme AG Fleku, zjistili jsme, e to hraje stokrt lp. To bylo nkdy v estaosmdestm. Po prvnch zoufalch pokusech na zk osmistop psek piel 8stopk Tascam na plpalci, kter hrl o poznn lp. Prvn mal mix Fostex, pak o trochu vt mix - smolili jsme to, jak se dalo. Nemli jsme penze, take se vechno pikupovalo postupn. Pozdji jsme si podili 16stop Tascam a vymnili pult za Tascam 3500 - 32. To u byl slun velk stl a vydrel tady dlouho, vdy jsme na nm udlali pes devadest desek. asem pestalo 16 stop stait a my uvaovali, co dl. Jt do 24stopku na poloprofesionlnm formtu jsme nechtli, tam se mus pod dolbovat a navc ml sv mouchy. Na dvoupalec jsme sice mysleli, ale byl pro ns drah. Tenkrt zrovna zanaly ADATy, a tak jsme se do nich nechali uvrtat za len penze - vdy ti kusy vetn BRC ns na leasing vyli na 750 tisc, co je z dnenho pohledu lenost. Ale nadlalo se na nich stran prce a pod, kdy je poteba, bez problm funguj. asem ns jejich zvuk zaal neuviteln tvt (Ivo pouil jin slovo, ale nechci kazit morln profil asopisu), a kdy u to nelo vydret, koupili jsme v roce 1996 2" Otari a zjistili, e to hraje o hodn jinak. Pod tady ale strail ten mix a tak jsme ho vymnili za Amek Einstein. A to spojen s Otari je dobr, take snad mme na as klid. Nae nkupy toti asto stly za to - nap. mix 3500 jsme kupovali pesn, kdy marka vyltla na neuvitelnch 27 korun! Vbec jsme nkolikrt podpoili technick vvoj, ale tak to je, co vydl, to tam vraz zptky. Zase na druhou stranu lovk je u spousty zajmavch projekt a nato spoustu teba i zsadnch desek.

Me ci nco k akustice, a jak vbec vzniklo tohle krsn a velk studio? Studio (nahrvac mstnost) je 6 metr vysok s rozmry asi 8x10m. Ned se to pesn ct, protoe je to nepravideln ptihelnk. Mli jsme vhodu, e ta mstnost byla od zatku urena pro snmn hudby. Podle koncepce z padestch let tady ml stt nastoupen sbor a zvuk se ml penet do hlavnho slu a poslit opern sbor na jeviti! Stejn jsme provedli spoustu akustickch prav podle nvrhu Miroslava Lba a jsme maximln spokojeni. Akustiku studia povaujeme za to nejpodstatnj. Samozejm dn studio nen univerzln - to nae je koncipovno na akustickou muziku, ale d se tu natoit i big beat. Je to urit kompromis, protoe dozvuk nen moc dlouh, ale rozhodn se nejedn o mrtv prostor. Dlouh dozvuk je jednoelov zleitost, jednou se ti nramn hod a mockrt je pt, proto i velk studiov komplexy ve svt maj vc nahrvacch mstnost nebo vc monost zmny akustiky. Vzadu mme stupnek, na ten stavme bic, a kytarov aparty se rozmst kolem - s paravny, ale nkdy i bez nich. K dispozici jsou i dv kukan. Ty pouvme pi komplikovanjm naten nap. na saxofon nebo pro perkuse nebo pomocn zpvy, panlky atd. Komick je pvodn posln mstnosti, kde mme reii. Byl tady sklad vlajek!

Dal otzku jsem smoval na Petra Vavka. Me nm prozradit nco ze sv zvukask kuchyn? Teba oblben mikrofony , nebo jak to bic? ekl bych, e tm nejbnjm zpsobem. Do kopku D 112 na virbl Shure 57 nebo nkdy AKG 414, kdy chceme mk a tlust zvuk. Na kotle Sennheisery MD 421 a overheady U 87. Podle poteby dvm ambienty. Na hi hat a ride podle poteby AKG 451. Zpv skoro vdycky na Neumanna U 87. Podivil jsem se, e nepouvaj na zpv C 24, kterou jsem ve studiu vidl. Ivo Viktorin mi vysvtlil sv zkuenosti. Zd se mi, e nkter mikrofony maj vt povst, ne si zaslou. A to je i ppad C 24 a C 12. M propad na stedech a je hrozn mkk. Navc, kdy na nj zpvk zave, nen to nic moc. Nedvno jsem zkouel na Ivu Bittovou U 87, C 12 a Brela a zase jsem C 12 vyadil. Je to vborn mikrofon, ale jak na co. To U 87 je urit nejuniverzlnj a kad zpvk na nm zn dobe. Petr Vavk dodv : U ns je to dno tak tm, e na ku mme vdy poven pedzesilova Neve (Amek) 9098 a v insertu je flakov kompresor Summit Audio TLA 100. To je skvl mikrofonn cesta, nen sice nejlevnj, ale je to znt. Mme vyzkoueno, e TLA 100 m ze vech Summit nejlep zvuk. Je nejmk, i kdy ani on nen univerzln. Je oznaen jako tube leveler, a tak se nehod na rychlej akce, ale na zpv a akustick nstroje je vynikajc. Vechny playbacky jdou pes tuto cestu. Na tvrd kompresi pouvm DBX 165. Je jedin, kter nebere vky a nemn zvuk a pitom to srovn do roviny. Z hal hodn pouvm Lexicon PCM 70, bezproblmov jsou haly z T.C. 5000 a pouvme i pruinov AKG BX 20 a 25. Hlavn BX 25 je velmi pjemn a vytv ndhern iv prostor. Vbec nepozn, e to jsou pruiny. A pak tu mme Eventide H 3000D/SE. Je to naprosto excelentn efekt. Mli jsme tady na vyzkouen 4000-ku a to u nen ono. Nem tak pevn zvuk jako 3000-ka, je moc vkov, nadchan. Ta snaha pizpsobit se digitlnmu svtu je neastn. Stejn ppad, kdy jsou nov modely hor ne ty star, je u Lexiconu. PCM 70 m jasn nejpknj odrazy, nejist zvuk, ty novj 80 a 90-ky bych ani nepouil. I kapely zvenku, kdy chtj hally, tak radi ty star. Nkdy jde vvoj vlastn dozadu.

Take se ani nemusm ptt, jestli preferujete analog nebo digitl? My jsme jednoznan analogisti - m vc psku, vc lamp, vc umu, tm lp! Kad, kdo m hned v reii monost srovnn, tak poznal ten rozdl. Netst je, kam ten svt smuje, a smla, e vtina muzikant a poslucha vbec netu, jak to me hrt. My vdycky uzaveme nahrvn tm, e kapele pustme kompletn mixy z zkho psku. Tak u to nikdo nikdy neusly. Pak to proenem pes pevodnk a pustme z potae. Kad citlivj muzikant to hned ct - bytek hloubky prostoru, neiteln basy, sklennj vky, nepirozen sykavky. Proto se sname nahrvku udret v analogu, co to jde. Mchme do Revoxe a v budoucnu bychom mli rdi plpalec. Nevm, pro pouvat digitl, kter se bl analogu, kdy mu mt analog. Stejn jako si nekoupm Ramu, kter chutn skoro jako mslo, kdy mu mt mslo!

Jak zpsob nahrvn preferujete? Urit co nejvc nahrvat dohromady a iv. Vdycky je to lep. A je lep nechat to i s chybami, nic pokud mono nepetet. Kdy se zane v zkladech nco petet playbackem, kdy se zane hodn sthat, vdycky se vytrat energie. A pak samozejm musme muzikanty "honit", aby jim zbyl as na mchaku. To je normln. Mchme tak jednu a dv psn za den. Kdy se ucho unav, je lep jt dom. I kdy mme automatiku, preferuji run mchaku. Mixpult povauji za dal nstroj. D se jm vytvoit jet vt energie, ne je na nahrvce, tm, jak se fadery nenpadn posunuj. Kdy se to naprogramuje, splacat se to. Nevm, jak je to mon, ale mm to vyzkouen i na nejlepch pultech. A jestli mi sta ruce? Na to jsou lidi. V reii je vdycky dost muzikant, kte se rdi zapoj. J to vtinou nastavm do vchozch poloh, pak jezdm zpv a Klement poppad s kapelou dlaj nstroje - je to dobrodrustv.

Te bych se rd zeptal na klientelu. Kdo tady nahrval? Za ta lta bylo kapel a muzikant opravdu hodn. Navc se vrac, take u ns nato vc desek. To ns samozejm t. Za vechny mu jmenovat: -123 min, Iva Bittov, Buty, Druh trva s Robertem Kesanem, Fleret, Kamelot, Richard Mller, Mga a orp, Karel Plhal, Vlasta Redl a AG Flek, Slvek Janouek, Vra Martinov, Tokoloto, Spiritul kvintet, Cimbal Classic, Wabi Dank.

A plny do budoucna? Chystte se koupit nco novho do svch rack? Proboha, jenom to ne! Vn, kdyby se nkde vlela 480-ka, tak bych nepohrdnul. Ale nen tady nic, co by chyblo. I na tom, co mme, se daj nakombinovat pkn hally. Natst ns klienti netla do digitlu, ale kdyby nkdo vyloen chtl, jsou tady ADATy a v potai masterujeme, take i tam jsou stopy.

Podkoval jsem za rozhovor, rozlouil se pozdravem gramofonovho prmyslu "smrt vypalovakm" a vyrazil ku Praze.

>>> titn verze


Alba
F�rum
7/03/15 19:44:42
Kouzeln psen ka je pravda nebo je to smylen text? ...více
Odkaz